další slohovka...,co to naše zlato psalo a já si to asi i četla,ale v současnosti jí tam v těch slovech vidím ještě víc

15. dubna 2010 v 23:05

STOPY PÍSKU

Někam je strkají. Najednou je tma. Červené a Kytičkové se k sobě přitulí a čekají. Je slyšet drnčení kol na silnici, vrzání malých koleček po naleštěné podlaze, povídání dělníků... zase s námi házejí, někam nás nakládají!!! Máme strach. Z ničeho nic to začne pískat, hučet a už se vznášíme ve vzduchu. A pak zase nakládání, vrzání, přemisťování a jízda autem...
No, konečně světlo.
Ta naše "starostlivá" si nás vytahuje z kufru a bedlivě prohlíží. Aby ne, jsme její nejoblíbenější, má nás nejraději. Jsme na sebe pyšní.
Rozhodne se, že stačí na 40°. My jí věříme, protože má zkušenosti. A tak opět putujeme, tentokrát do pračky, která z nás dokonale vypere poslední stopy písku.
Středoevropské sluníčko Červené a Kytičkové tričko jemně usuší a krásně provoní čistotou...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 andrea andrea | 17. dubna 2010 v 9:32 | Reagovat

krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama