Říjen 2009

den ... 338 - 31.10. - Halloween

31. října 2009 v 18:37 | Niky |  Můj projekt
Oběd nám vařila Míša...byl opravdu výbornej...dělala obalované žampiony s brambory...naši totiž jeli do Lukova do kostela, kde vystupovali nějací operní pěvci...a Kryštůfek je od včerejška u babičky, kde i spal...
Já jsem si skoro celý den jen četla...a holky vydlabaly dýně...
A večer jeli naši do Černochova pro Kryštůfka...a Míša nám uvařila večeři...měly jsme vajíčka na měkko...byla to sice trochu operace, ale byly výborný...

den ... 337 - 30.10. - úkoly

31. října 2009 v 17:36 | Niky |  Můj projekt
Ráno jsem se hezky dlouho vyspinkalo...to i ty poslední tři dny chybělo... =) ...
I když jsou podzimní prázdniny...Míša se pustila do samostatné práce z dějepisu na Tomáše Garigue Masariky...a potřebovala při tom mou pomoc...já už to totiž minulý rok dělala...a tak jsem jí pomohla...tak snad dostane jedničku...
A pak jsem se ještě pustila do dvou úkolů z němčiny...tak mám z dneška dobrý pocit... =) ...
Mamka s Kryštůfkem jeli rozvést věnečky a zapálit svíčky na hřitovy...aby to tam na dušičky bylo hezké...

den ... 336 - 29.10. - soustředění

30. října 2009 v 18:47 | Niky |  Můj projekt
Tak dnes naposledy...máme jen tři hodiny...a pak už si budeme psát jen přes mail...učitelé nám toho nandali opravdu plno...tak jsem na to zvědavá...
Máme také dva jazyky němčinu a angličtinu...takže docela záhul...
Mé maturitní předměty nejspíš budou český jazyk a litertura + ekonomie + aglický jazyk + jeden předmět, který si mohu sama zvolit...mám navýběr mezi informační technologií, matematikou či občanskou naukou...nejspíš to bude ta občanka...
Tak ode dneška zase učit, učit a učit...

den ... 335 - 28.10. - s taťkou

30. října 2009 v 18:32 | Niky |  Můj projekt
Dneska byla škola lepší už jsem věděla co mě čeká...
Mám asi šest spolužáků...ale teď na tomto soustředění jsme jen tři...já, Vláďa a Ivča...tak snad příště přijedou i ostatní...
Večer jela mamka s Míšou a babičkou do kina na 2Bobule...a já zůstala s taťkou a Kryštůfkem doma...

den ... 334 - 27.10. - SOA Žatec

30. října 2009 v 18:20 | Niky |  Můj projekt
Tak dnes poprvé jsme vyrazili do Žatce...mamka říkala, že je to divné mít doma štredoškolačku, ale už to tak je...
Mamka si trasu naplánovala a vyhledala na mapy.cz ...jeli jsme suprově až do té doby než nám zavřeli odbočku na Strakonice...a tak jsme krapet bloudili...ale důležité je, že jsme dojeli...
Dnes jsme měli ekonimii, dějepis, český jazyk a literaturu...učitelé toho na nás vyvalili opravdu plno...například v únoru na mě čeká pět testů jen z ekonomie...no jsem na to zvědavá...

den ... 333 - 26.10. - Máj

30. října 2009 v 17:52 | Niky |  Můj projekt
Ráno zase chrchlám, ale je to o dost lepší než včera...
Večer máme domluvený kulturní večer s Wlky...už je to naplánované delší dobu...a mě do toho zrovna vleze rýma a ještě škola...
Nejprve jsme mysleli, že zůstanu doma s babičkou...ale situace se zlepšila a já jela taky...měli jsme namířeno do Chaber u Prahy...po cestě jsme malinko zabloudili, ale nakonec jsme dojeli...pustili nás jako první do budovi...a taťka ještě před vystoupením prosed židli...příště už ho nikam nevezmeme... =D ...
Vystoupení bylo překrásné...Bára Hrzánová vyprávěla celý Máj...chvilkami to bylo i vtipné...
A ještě po vystoupení jsme zašli do jedné restaurace se nadlábnout...

dny ... 327 až 332 - 20. až 25.10. - hleny

29. října 2009 v 18:03 | Niky |  Můj projekt
Ano, mám hleny v plicích...ale poprvé můžu sedět...vždy jsem jindy hned od počátku ležela a těžko to zvládala...teď můžu sedět...a za to jsem ráda...občas mě sice mamka musela položit, abych to lépe vykašlala, a pak jsem si mohla zase sednout...
Tentokrát jsem se vůbec nebála...v noci jsem měla puštěnou chůvičku, která kdyby něco, tak by vzbudila naši...a přes den jsem pořád s někým byla...
Párkrát to sice bylo trochu horší...ale já byla v klidu...nejdůležitější je se nebát...strach totiž dokáže všechno hodně zhoršit...mamka trochu strach měla, ale uklidňovala se ambuvakem v ruce...a já věděla, že kdyby bylo nejhůře, pomohla by mi s ním...ale nebylo to třeba...
Důležité bylo také jídlo a pití...bez toho to zkráta nejde...a tak jsem se co nejvíc snažila...do nemocnice na kapačky totiž nechci...
Po pár dnech se mi k tomu přidaly ještě ženské bolesti...a to ta chuť k jídlu byla ještě horší...
Vlastně někdy až po 8dnech, co jsem brala antibiotika se to začalo lepšit...snažila jsem se co nejvíc kašlat a co nejvíc toho vykašlat...protože nás v pondělí čeká výlet s Wlčaty do divadla na Máj...a tak se to konečně začalo lepšit...

den ... 326 - 19.10. - Michaela

20. října 2009 v 19:16 | Niky |  Můj projekt
Ráno zase kašlu...ale nestěžuju si...jsem ráda, že poprvé při "hlenech" můžu sedět...to je úspěch...
Dnes má svátek ta moje sestřička Michaelka...mám jí strašně moc ráda...lidé říkají, že jsme si neuvěřitelně podobné...dokonce když přišla Míša do slánské školy do 6. třídy, já tenkrát byla v 7.třídě, spolužáci se mi ptali, jestli jsme dvojčata...že šla Míša o rok později...a přitom mně to nepříde...
Když je některé z nás úzko nebo nás nějaký člověk trápí...popovídáme si spolu, někdy i uroníme pár slziček...také spolu zažíváme plno legrace...no zkrátka neumím si představit, kdy jí naši neměli a já byla jedináček...bylo by to hrozný...

A tak musím přidat jednu básničku...
Dnes je zvláštní den,
kaledář ukrývá tolik krásných jmen,
dnes však odryl jedno z nich,
zapomenout na něj by byl hřích.
Jsou to starší fotky, ale k dnešímu dni se hodí..

Jak vzniklo Stmívání ??

20. října 2009 v 19:16 | Niky |  Stmívání
Stephenie Meyerová: Dostala jsem spoustu otázek ohledně toho, jak jsem přišla na příběh Stmívání.
Možná tímto činem sprovodím ze světa svou stránku FAQ, ale tady je celý příběh.

Znám přesné datum, kdy jsem začala psát Stmívání, protože to byl rovněž první den hodiny plavání pro moje děti. Takže s určitostí mohu říct, že to celé začalo 2. června 2003. Do té doby jsem nenapsala nic kromě několika kapitol k jiným příběhům, ve kterých jsem nikdy nepokračovala dál, a vůbec nic od narození mého prvního šestiletého syna.
2. černa 2003, to datum si pamatuji přesně. Probudila jsem se ze snu a začala ho psát. Bylo to pro mě tak osobní, že mě překvapovalo, jak na to lidé dobře reagovali. Ono se řekne byl to jenom sen, teď to bude znít trochu nafoukaně, ale on to byl vážně skvělý sen.
Ačkoliv jsem měla na práci miliony jiných věcí, jako je příprava snídaně pro hladové děti, oblékání a výměna plínek, zůstala jsem v posteli a přemýšlela o snu. Byla jsem tak zaujatá příběhem bezejmeného páru, že se mi zcela protivila představa, že bych ho měla zapomenout. Byl to druh snu, který Vás nutí zavolat kamarádce a nudit ji detailním popisem.
Taky ten upír byl tak zatraceně krásný, že jsem nechtěla ztratit jeho obraz.
Neochotně jsem nakonec vstala a udělala nezbytné věci, a pak jsem vše co moho počkat odložila, sedla si k počítači a psala. Nechtěla jsem ten sen ztratit, takže jsem napsala tolik, kolik jsem si dokázala zapamatovat. Nejdřív jsem napsala jen deset stránek, vlastně celou 13 kapitolu. Postavy ještě neměli jména, říkala jsem jim jen "on" a "ona".
Pak jsem ještě hledala prostředí nějaké deštívé místo. Najela jsem si na Google a hledela místo v USA, kde je nejvíc srážek. Vyklubal se z toho poloostrov Olympic. Prohlížela jsem detailně mapu a hledala něco hodně malého a zastrčeného a obklopeného lesy. Tak jsem našla městečko Forks, sama bych lepší jméno nevymyslela.
Pak ještě travalo než jsem našla jméno pro mou anonymní dvojici. Promého upíra jsem se rozhodla používat jméno, které dříve bývalo považováno za romantické, ale během let ztratilo na popularitě. Pan Register Charlotty Bronteové a pan Fear Jin Austenové byli postavy, které mě zavedli ke jménu Edward. Zkoušela jsem jak to bude fungovat a zjistila jsem, že to skvěle zapadlo. S mojí hlavní hrdinkou to však bylo horší. Poté co jsem s ní strávila tolik času, jsem jí měla ráda jako vlastní dceru a žádné jméno pro ní nebylo dost dobré. Nakonec, inspirovaná tou láskou, jsem jí dala jméno, které jsem si schovávala pro svojí vlasní dceru, ale mám tři syny a tak bylo nepravděpodobné, že ho jednou dostane. Isabella, konečně. Edward a Bella byli pojmenováni.
A když jsem to dopsala, nikdo z toho nebyl tolik šokovaný než já sama. Z toho, že jsem vlastně napsala knihu. Přišlo to velmi náhle a neočekávaně.

kniha Rozbřesk

20. října 2009 v 19:15 | Niky |  Rozbřesk
Čtvrtý díl TWILIGHT ságy začíná zasnoubení a zároveň svatbou Edwarda a Belly. Celou svatbu si na starost vzala Alice, která ozdobila celý dům a příjezdovou cestu. Doparády si vzala také Bellu, kterou změnila k nepoznání. K přípravě Belly se připojila i Rosalie, která Belle udělala nádherné vlasy. Na svatbu přijelo hodně příbuzných, takže nebylo divu že Bella byla nervózní. K hostům se přidala i Bellinina matka a to ji hodně uklidnilo když za ní přišla. Když bylo vše hotové mohlo vše začít.
Pomalu kráčela po schodech dolů soustředěná na to, aby neupadla. Až se dostala k Edwardovi teprve se uklidnila a všechno proběhlo s klidem a největší parádou. Po obřadu začala oslava, kde všichni oslavovali. Ale největším dárkem co Bella dostala bylo to, že se na svatbě ukázal Jacob který sní strávil ten večer chvilku osamotě než přišlo na jeden konflikt a Jacob odešel.
Po oslavě novomanželé odjeli na svatební cestu. Odjeli na ostrov Esme. Ostrov byl krásný a jen pro ně dva tak nečekali a začali si užívat. Hned první večer se Bella s Edwardem milovala, ale ráno pro ni nebylo jen tak nijaké, protože byl Edward naštvaný a podrážděný jak Bella vypadala. Po probuzení Bella o ničem nevěděla tak se Edwarda zeptala co se s ním děje a on jí řekl jediné podívej se na své tělo. ANO! Vypadalo strašně samé modřiny a Bella byla překvapená, protože nic necítila a ujištovala Edwarda, že to nevadí, ale to nebylo všechno v pokoji se to změnilo na péřový pokoj dva zlavce byly pokousané a roztrhané což by tak nevadilo.
Na ostrově spolu prožívali krásné chvilky až na jeden den kdy Bella byla doma sama a chtěla si něco uvařit, uvařla si kuře ale nesnědla ho, udělalo se jí však špatně a šla zvracet. Po příjezdu Edwarda se vůbec nic nezměnilo Bella pořát zvracela až přišla na to, že by mohla být těhotná. Když to řekla Edwardovi tak byl jako přibitý k zemi vůbec se nehýbal. Bellu napadlo, že zavolá domů a zeptá se jestli je to vůbec možné, aby byla těhotná.
Okamžitě jeli domů a pak se vše potvrdilo. V Belle rostlo dítě, které ovšem nebylo jen tak obyčejné. Jak přijeli zpět tak se o tom dozvěděl Jacob nevěděl podrobnosti, protože Bella s Edwardem a se zbytkem rodiny se dohodli, že to budou považovat za nemoc. a Jacob si myslel, že je ta nemoc, že už Bella není Bella, ale upír. Tak se naštval a jel ji navštívit a když dorazil byl překvapen protože Bella byla pořát Bella jenom byla těhotná a šlo to na ní vidět, protože dítě, které v ní rostlo rostlo strašnou rychlostí.
Jacob se vrátil domů a všchni vlci byli přesvědčeni, že je to dítě hrozbou malého městečka Forks a rozhodli se že pujdou tomu zabránit a Jacom je měl dovézt k nim jenomže byl proti utekl a šel varovat Edwarda co jejich smečka chce udělat. Jacob se rozhosl že je bude chránit a že bude hlídat jejich dům. K Jacobovi se přidal i Sethe a Lea kteří pomáhali chránit.
Všechno uteklo jak voda a Belle už to dítě uvnitř začalo lámat kosti. Jelikož v ní rostlo něco podivného tak se Bella musela živit krví....Pár dní uběhlo a přišel den kdy Bella bude rodit. Jak porodila byl Jacob přesvědčen, že je Bella mrtvá, ale Edward ji kousl do srdce a Bella se začala měnit v upíra.
Uběhlo pár dní a všechno bylo zase v klidu Bella se setkala se svým dítětem jenom se divila, že tam Jacom zůstal že neodešel jedinou záminkou bylo to že se Jacob do malé Renesme zamiloval a zůstal tam po dobu jakou určil za vhodnou. Dítě rostlo hodně rychlo a dokázalo se ovládat a došlo i na setkání se svým dědečkem. Všechno probíhalo velmi dobře a malá začala lovit.
Na lov chodili všichni pohromadě Bella Jacob i malá s nima chodila, protože měla velké pouto u Jacoba byli pro sebe jako stvoření. Jednoho dne však měla Alice vidění že přijedou Volturiovi kvůli malé Nessii, která byla pro ně hrozbou.
Neměli hodně času na to aby všechno stihli probrat, tak začali jednat zavolali svoje nejbližší a Alice s Jasperem se vidali pryč nikdo nevěděl proč odešli a mysleli si že utekli aby se mohli zachránit. Jak dojeli všichni přátelé byli obeznámeni proč dojedou Volturiovi a museli potvrdit a sami se přesvědčit že malá dcera Belly není vůbec nebezpečná že je napůl upír a napůl člověk. Všichni se nechali přesvědčit a říkali ,že to klidně potvrdí a někteří říkali, že budou i bojovat jestli to bude nutné. Alice nechala Belle jednu důležitou pomoc adresu na jednoho takzvaného advokáta aby mohla udělat Renesme falešnou občanku a pas, nechala to udělat i pro Jacoba který by se staral o malou kdyby to všechno dopadlo špatně....
Jeden s přátel oběvil u Belly vzácnou schopnost schopnost štítu kterou Bella neuměla ovládat tak se začala trénovat. Nezbývalo už moc času.
Když došlo na ten osudový den přišli všichni na jednu louky, kde čekali až se Volturiovi objeví. Rozestavěli se aby byli všichni blízko sebe aby se dokázali nějak ubránit. Na pomoc přišla také celá Jacobova smečka. Přišel čas Voltoriovi přišli a zastavili se protože se zarazili tím že tam jsou i vlkodlaci. A začalo se vyjednávat. Všichni přesvědčovali vůdce Volturiu, že to dítě není nebezpečné. Bella rozprostřela svůj štít na všechny a chránila je proti Jane a Alecovi, kteří zkoušeli svoje schopnosti použít proti Cullenum. Jenže to dělali zbytečně Bella všechny chránila. Voturiovi byli ale ovšem přesvědčeni, že zaútočí, ale Edward řekl, že mají ještě jeden důkaz a řekl: Alice dojdi sem prosím. Všichni začali opakovat Alice?Alice? to není možné...Alice přikráčela a dovedla ještě dva lidi...Huilen a Nahuel...
Huilen začala vysvětlovat, že Nahuel je stejný jako Renesmee a že není vůbec nebezpečný...díky jejich svědčení se Volturiovy rozhodli, že jich nachají tak a že půjdou zpět domů až všichni zmizeli začali se všichni radovat a objímat s Alici. Jak přišli domů ke Cullenum se začali loučit přátelé a postupně odcházeli.
Když všichni odešli tak Bella s Edwardem šli spokojeně do své chaloupky, kterou dostali jako svatební dar...uloži malou Renesmee spát a spokojeně se na sebe dívali a byli rádi, že už to je za nimi a že je Bella neskutečně silná díky štítu...
Bella také předvedla Edwardovi to co se naučila...chytla Edwarda za tvář a začala mu ukazovat svoje vzpomínky...Edward byl unešený a chtěl aby to opakovala...ale vždy jí začal líbat... :) ....
Teď už na sebe mají opravdu celou věčnost...A pak slastně pokračovali do toho malého, ale perfektního kousku jejich navždy...

kniha Zatmění

20. října 2009 v 19:15 | Niky |  Zatmění
Bella je opět celá. Edward je zpátky. I když se musí neustále ujišťovat, zda to není sen a má domácí vězení po svém malém výletu do Itálie a po prozrazených motorkářských výletech. Je i dokonce zasnoubená. I když tohle slovo snad nedokáže říct ani nahlas. Dohoda, kterou s Edwardem uzavřela přinese oběma to co chtějí - Edward bude mít svatbu a Bella nesmrtelnost po Edwardově boku.
Jsou tu ale menší "skvrny na slunci", tou první je její nejlepší kamarád Jacob, který s ní nemluví a tou druhou Volturiovy. Bella s Edwardem museli slíbit, že Bellu promění, jinak ji čeká smrt. Od té doby co se Bella vrátila k Edwardovi nebo spíš Edward k ní, bere Jacob celou záležitost za uzavřenou. Snaží se proto na něj nemyslet. Bella je v poslední ročníku a tak řeší na jakou univerzitu půjde. Najde si školu na Aljašce, kde by mohla být s Edwardem. Edward jí jednoho dne připomene, že bude končit platnost dárku od Carlislea a Esme - voucher na 2 letenky na Floridu, aby mohla letět za maminkou Renée. Po vyhrané hádce s Charliem se tam vydají. Bella ale cítí, že se něco děje. Něco špatného, co Edward tají.
Po té co se vrátí zvoní telefon. Na druhém konci je Jacob a ptá se Belly jestli jde zítra do školy, ta odpoví automaticky, že ano. Pak zavěsí. Po chvilce jí dojde, že se ptá z důvodu, jestli už není proměněná. To ji rozčílí. Ani Edward není nadšen. Druhý den ve škole na ni Jacob čeká. Je zas o dost větší a vypadá i starší. Její doměnky jsou ale špatné. Jacob chce mluvit s Edwardem. Začne mezi nimi hádka a Bella z ní pochopí, že to tajemství, které před ní Edward má je, že Victoria je zpátky. Na konci výměny názorů ji Jake pozve do La Push.
Když je pak Edward na lovu, vydá se Bella za Jacobem. Stráví s ní, krásný den, i když smečka ji moc nepřijímá. Berou ji jako zrádkyni. Edwardovi se moc nelíbí, že byla s Jacobem. Nic méně udělá s Jakem dohodu. Když bude Bella chtít, bude v La Push, jelikož je tam stejně v bezpečí jako u Cullenových. Tím začínají její opětovné cesty do rezervace. Dovídá se o tzv. otisku. Otisknout se může vlk do nějaké dívky. Třeba jako Sam do Emily. Sam dřív chodil s Leah, byl to vážný vztah, pak ale jednou uviděl Emily a nebylo pro něj cesty zpátky... otiskl se do ní a teď jsou zasnoubeni. Leah je od té doby zahořklá, jelikož Sama stále miluje a Sam je nešťastný z toho jakou bolest Leah neustále způsobuje. Jednoho večera se tam dovídá dávný příběh z Quileutské historie... to jak vznikli vlci a obětování třetí ženy.
V Seattlu se mezi tím množí brutální vraždy. Média spekulují o sériovém vrahovy, Cullenovi ale vědí, že jde o novorozené upíry. Novorozený upír má obrovskou sílu, jasně rudé oči, neustálou chuť po krvi a nedokážou reálně uvažovat. Bella mimořádně stráví také nějaký čas u Cullenových. Je tam pod záminkou nakupování s Alice celý víkend. Aby toho nebylo málo, připravuje Alice Belle pomaturitní večírek s čímž Bella samozřejmě nesouhlasí. Když se Bella vrátí domů, zjistí, že jí chybí pár věcí. Edward vytuší, že to je práce upíra a nemýlí se. Alespoň, že tím upírem není Victoria. Belle ale po čase dílky skládačky zapadnou do sebe. Novorození v Seattlu, její oblečení... ano, za vším musí stát Victoria. I Edward ví, že má pravdu. Vše potvrdí i Alice po svém vidění. Victoria už se rozhodla. Půjde pomstít svého druha Jamese s armádou novorozených.
Začnou řešit jak se to udělají, aby Bella přežila. Edward s Jacobem a s ostatnímy vkodlaky se domluví, že budou Bellu chránit a půjdou do boje společně. Den ode dne cvičí, aby byli na novozrozené připraveni.
Pak se všichni dočkali osudového dne a přišlo k boji....V boji porazili Victorii a novozrozené. Všichni byli moc rádi, že už je toto zlé období za nimi.

den ... 325 - 18.10. - klídek

19. října 2009 v 14:09 | Niky |  Můj projekt
Ráno jsem zase kašlala...ale když jsem to dostala ven, bylo to zase celý den dobrý...jsem ráda, že můžu sedět...a né celý týden ležet, a pak si zvykat na sezení s motající hlavou...
Dopoledne odjel taťka, Kryštůfek a Míša do Lukova na oběd...já raději nechtěla v té zimě cestovat...a tak si mamka užila pár hodin klidu bez brášky...sice uklízela na půdě, ale myslím, že si to i tak užila...já zase rovnala programy v televizi...protože je náš šikovný Kryšpín v týdnu rozházel...sice nevím, jak se mu to zdařilo...ale je "šikovný"...
Také se dnes učil stříhat...a moc se mu to líbilo...tak uvidíme jaké budou škody...=D...třeba poničená záclona nebo ubrus na stole??...no necháme se překvapit......

den ... 324 - 17.10. - antibiotika

19. října 2009 v 14:01 | Niky |  Můj projekt
Už včera večer jsem skoro přestala mluvit...nejspíš mi ta rýma sedla na hlasivky...jen jsem šeptala...
No a když jsem se ráno vzbudila...hned se mi zvedl žaludek...bylo to divné...pak mě mamka posadila a já po chvíli začala kašlat...mám vybornou dětskou lékařku, která když jsme jeli na dovolenou...mi napsala antibiotika...kdyby náhodou něco, aby jsme je mohli ihned nasadit...protože je to jediná věc, která mi zabere...já je naštěstí nepotřebovala...a tak jsme je nasadili dnes...měla jsem hleny na hlasivkách, ale i v průduškách...pokašlávala jsem, ale dobré znamení bylo, že jsem vydržela sedět...jindy se dusím a musím si lehnout...
A tak jsem inhalovala vincentku a podařilo se mi to odkašlat...odpoledne jsem si šla lehnout, ale ani jsem neusnula...a pak až do večera dobrý...hodně piju a jím, protože vím, že bez toho to nejde...
Beru teď také plno prášků...Carnitin a depakin, které beru i jindy...k tomu se mi přidali antibiotika Augmentin (jsou fakt "hnusný", ale pomáhají mi) a ještě probiotika...no zdravá výživa ...

den ... 323 - 16.10. - komoda

16. října 2009 v 18:26 | Niky |  Můj projekt
Tak mi včera taťka s Kryštůfkem sestavili tu novou komodu...opravdu jsem nečekala, že to bude takhle rychle...taťka překvapil...
Mamča mi jí tedy dnes přestěhovala do pokojíku...je moc pěkná...já jsem vyráběla náramek z korálků a udělala jsem si zde na blogu garelii, kde se můžete podívat na různé fotky...

den ... 322 - 15.10. - sněží

16. října 2009 v 18:01 | Niky |  Můj projekt
Ráno jsem se probudila a co nevidím...SNÍH...nejprve jsem myslela, že se mi to jen zdá...ale nezdálo...opravdu sněžilo...na zemi však nic nebylo, protože to hned roztáhlo...
Celý den už skoro nesmrkám, tak je to dobrý...zato Kryštůfek pořád kašle...

den ... 321 - 14.10. - babička

16. října 2009 v 18:01 | Niky |  Můj projekt
Rýma je stále dobrá...hlavní je, že nekašlu...
Odpoledne naši odjeli s Míšou na veletrh štředních škol...rozhoduje se mezi letuškou, obchodkou a gymplem...tak uvidíme jak se rozhodne...
Se mnou a Kryštůfkem tu byla babička...pěkně si spolu pohráli...

den ... 320 - 13.10. - zataženo

14. října 2009 v 13:58 | Niky |  Můj projekt
Venku je pěkně "chnusně" (když to tak musím říct) ...neustále zataženo a každou chvíli prší...ani se mi z toho nechce nic dělat...ale nakonec jsme s mamkou každá vyrobila draka na okno...Kryštůfek samozdřejmě také vyráběl a pomáhal...
Odpoledne jsem chtěla vyfotit náš klídek při svíčce...ale dopadlo z toho jen toto...
Na tento blog pořizuji fotky z mého mobilu...má 2megapixely...takže přes léto venku to jde, protože je dostatek denního světla...ale nevím, jak to bude v zimě...až bude zataženo jako dnes...přestat fotit nechci, tak bohužel budou horší fotky...

den ... 319 - 12.10. - rýma

14. října 2009 v 13:33 | Niky |  Můj projekt
Tak od rána jsem začala smrkat...když jsem to řekla mamce hned utíkala na záchod...je to hrozný...ale ani se jí nedivím...má strach...v krku mě ale nebolela, tak to snad bude dobrý...
Kryštůfek se ke mně přidal a ke všemu začal ještě kašlat...mamka se zatím také nevyléčila...a tak jsme všichni nemocní...
Kryštůfek si maluje s vodovkama...

den ... 318 - 11.10. - Červeňáci a Ikea

14. října 2009 v 13:07 | Niky |  Můj projekt
Vikinka se celé dopoledne loučila s Čikem...pořád se s ním mazlila a nosila ho...až mi ho bylo i líto...kluci opět řádili...lítali po schodech nahoru a dolů, až jsem měla strach, kdy uslišíme něčí pláč...naštěstí se tak nestalo...
A tak se zabalili a v poledne odjeli...zapomněli si u nás bačkůrky a pyžámko, ale my jim to pošleme poštou...
Odpoledne jsme tedy odvezli Kryštůfka k babičce a vyrazili do Ikei...většinou jezdíme na Zličín, ale tentokrát to bylo na Černý most...byli jsme tam naposledy asi před rokem...
Hlavním účelem tohoto výletu bylo koupit a hlavně vybrat komodu ke mně do pokojíku...to se také splnilo...a tak jsem zvědavá, kdy jí taťka sestaví...

Tady ještě pro porovnání...Míša před rokem...
A Míša dnes...

den ... 317 - 10.10. - Červeňáci

12. října 2009 v 18:21 | Niky |  Můj projekt
Kolem poledne k nám dorazili Červeňáci...tedy všichni kromě kmotřičky Lenky...
Bylo pěkně veselo...najednou tři malé děti v domě a k tomu tři velké...hlavně Míša si to užila...dostala za úkol zabavit ty malé...a tak hráli všechny možné karty, koukali na pohádky, stavěli puzzle a odpoledne se šli podívat na hřiště a do hasičárny...
Mamka většinu doby stála u kuchyňské linky a vyvařovala...k obědu udělala čínu s pórkem a hranolkama - špatné bylo, že kluci pórek nejedí...a tak k večeři byli špagety s kečupem (to nepohrdli ) - Šimík si jednou přidal a Viktorka dokonce dvakrát...
Chlapi si povídali, jedli a popíjeli až do noci...Petrovi nejvíc zachutnala mamky malinová buchta...
A protože bydlí až u Domažlic...což je hodně daleko...přespali u nás...